28.3. 2021

Dneska bych Vám chtěla napsat o síle myšlenek. Vím, mnoho žen upíná svou pozornost k afirmacím a pak jsou zklamané, že nevyšly, že to nebylo vůbec tak jak si představovaly. Že porod nebyl žádný hypnozážitek, jak jim všichni slibovali… Ne porod je velký fyzický výkon, který vyžaduje velkou výdrž, podporu a někdy spoustu vynalézavosti….

Ale pomocí afirmací se na něj můžou ženy lépe připravit.

Co je ale důležitější, než si pořád dokola opakovat nějakou větu, je uvěřit jí. Oparvdu ji věřit a přijmout ji za svou. Ta věta by měla být vaší součástí… Afirmace nejsou o naučení se věty nazpaměť, ale tak trochu o oklamání mozku, který moc rád vyhodnocuje situace a racionálně má potřebu do všeho mluvit… A to u porodu není potřeba, u porodu je nejlepší se odkázat na tzv.opičí mozek a jet na něm co nejvíc to jde. Zavřít oči a jet, nedívat se napravo ani nalevo. Být ve své bublině, ve svém mikrokosmu. A v tom můžou afirmace pomoci, protože jakmile Vám naskočí věta, kterou jste si do mozku půlku těhotenství ukládaly… Jedete 😉

Před 4 roky jsem se seznámila s jednou ženou, dnes je to má velmi dobrá kamarádka a spojuje nás velké přátelství a dva prožité porody.

S touto ženou jsem se vídala asi od půlky jejího druhého těhotenství. Musím říct, že na našich setkáních jsme velmi často probíraly fakt velký sr… ky jejího života… Nepovedené vztahy, rodinné propletence, nálady jako na houpačce, komplikovaný vztah s maminkou, (mimochodem víte, že vztah s Vaší maminkou může velmi ovlivnit vypuzování placenty po porodu?) … Myslím, že i díky její velké otevřenosti se z nás staly přítelkyně…

Tato žena, když rodila své první miminko, měla tak náročný porod skoro pětikilového miminka a následné problémy s vypuzením placenty, že chvíle s malým synkem po porodu, mohly být její poslední v životě. Placenta byla přirostlá a žena musela pod narkózu pro vybavení placenty a po porodu velmi krvácela…

Její největší přání bylo, aby se to u druhého porodu neopakovalo. V literatuře se toho moc nedočtete, nikdo se Vám nezaručí, že se to opakovat nebude. Musíte si vystačit s tím co máte. A my jsme měly k dispozici pozitivní myšlení 🙂 Vím, zní to jednoduše. Ale ta žena, na tom usilovně pracovala… Představovala si svůj porod absolutně do detailu, včetně vypuzení placenty, která jakoby jen tak mimochodem vypadla. Vždycky jsme si o této přípravě, kterou si vedla sama doma, dlouze povídaly a rozebíraly jí, a já na ní viděla, že v ní není ani špetka strachu, jen velmi silná víra, že tentokrát může být vše úplně jinak.

Nadešel den D. Porod se blížil. Krásně všechno šlapalo a žena si mezi vařením klidně protancovávala kontrakce… Byla připravena…

V tu noc se narodil druhorozený synáček pětikiláček 🙂

A víte jak to celé dopadlo?

Vidím to jako dnes… Nádech, výdech, zavřené oči, vroucí přání oné ženy, aby vše bylo v pořádku, porodní asistentka si v klidu někam odbíhá, na vše je ještě čas… Ale myslím, že i dneska by si přítomná porodní asistentka na tuto ženu vzpomněla.Protože nám s otevřenou pusou říkala, že toto fakt nikdy neviděla. Ta placenta prostě sama vyklouzla asi 10 minut po porodu. Jen tak bez nějakého velkého varování vyjela jako raketa…. A to v leže prosím :-)))

Prostě síla myšlenky v praxi…

O tom, že s touto ženou nás pojí placenty různých žen, Vám napíšu příště, protože právě ona mi ukázala, jak je skvělé si ji nechat zpracovat a využít ji k rekonvalescenci a k doplnění důležitých látek po porodu…

A víte co ještě… tahle žena, je fakticky neuvěřitelně silná, protože o pár let později, je její příběh ještě silnější a ještě dramatičtější a ještě šťatsnější… Ale o tom zase příště 🙂

Krásné sny….